Ztrácím přehled o dnech, datech, ale nějak ty dny rychle utíkají. Dnešní dopoledne jsem měla volné, abych si mohla dojít na radnici a zaregistrovat se. Nejdřív jsem sice bloudila v nějaké obří budově, kde mi po několika minutách řekli, že mám jít do budovy naproti, ale v té druhé už si mě po jediné větě "I am here as an au-pair", převzali. Jenže s angličtinou se za život moc nepotkali a tak pochopili, co chci, jen ze smlouvy, která je v němčině. Byli strašně milí a snažili se mi něco vysvětlit, že je někde problém. Škoda, že německy.. Nakonec jsem zjistila až doma díky Stephanovi, co po mně chtěli, takže tam musím znovu. Ale až za 3 týdny, zítra balíme a v pátek jedeme na 3 týdny do Bruselu.
Protože jsem to stihla rychle, chtěla jsem si ještě trochu prohlídnout v klidu město. A měla jsem hroznou chuť na čokoládovej croissant, tak jsem si pro něj došla. Jenže croissanty tady nejsou jako v Praze, který jsou snědený za 3 vteřiny. Ty německý maj čokoládu nahoře, vevnitř a jsou celkem obrovský, což celkem odpovídá vzhledu žen tady.. Ale vzhledem k tomu, že zatím nestíhám moc jíst a denně s Elise zvládneme několik kilometrů, tak jsem to dost uvítala. A co teprve belgický pralinky, 3 týdny! Mmm....
Odpoledne tradičně s Elise ve velkym parku a spoustou německých dětí. Elise miluje písek, házet ho lidem do bot, čistit si ručičky o moje kalhoty a taky ho moc ráda ochutnává.
Včera večer jsem konečně našla odvahu dát Anne-Cécile a Stephanovi Becherovku, pořád mi to nějak nepřišlo vhodný, ale když Elise usnula a my si, jako každý večer, sedli s čajem ke stolu a povídali, tak už jsem se cítila jako člen rodiny a že i když nepijou, tak to uvítají. "C'est supergentil Daniela!" Chápali moje obavy, sama Anne-Cécile říkala, že kdyby přivezla jako au-pair někam Tequilu, tak by taky nevěděla, jak to věnovat, aniž by se cítila zvláštně, ale že moc děkují. Večery probíhají tak nějak anglicko-francouzsky. Ale když Stephane mluvil o vládě v Belgii a problémech s Nizozemci, tak mi nezbývalo než se jen tvářit, že vím přesně o čem mluví a snažit se poskládát aspoň pár slov, co jsem pochytila.
Translation pour mon chéri Jonas en quelques minutes*
Losing track of the days and dates but somehow the days run away quickly. Today morning I was free, so that I could go to the Rathaus and make a registration. At first I had wandered in a giant building but a few minutes later some kind women told me that I should go to the other building and there they will know what to do with me. But they probably do not use english often so it was difficult to tell them what I want and they finally understood when I gave them the au-pair contract which was in german. They were really kind and tried to explain me that there is a problem somewhere. Too bad that in German ...They wrote in on the paper and I asked Stephane so I have to go there again. But in 3 weeks because we have to pack tomorrow and on Friday we are leaving to Brussels for 3 weeks.
I managed it quickly so I had some time to walk through the city. I was craving for chocolate croissant but the german ones are really not as in Prague. They are full of chocolate and large so it maybe explains the look of the women here. But because I nearly didnt have time yet for eating here I needed this quick energy. And what about the belgian chocolate, 3 weeks, mmm <3
In the afternoon we went traditionally to the huge park with Elise. She loves the sand, throw it into people's shoes, clean her hands on my pants and also loves to taste it.
Last night I finally found the courage to give Anne-Cécile and Stephan "Becherovka" the traditional czech alcohol because I still didnt think that its polite. But when Elise slept and like every evening we sat at the table with tea and talked I really felt like a family member and that even if they do not drink it will be welcomed. "C'est supergentil Daniela! Merci beaucoup" They understood my concerns Anne-Cécile said that bring as an au-pair Tequila somewhere she also wouldnt know how to give it without feeling weird but they were pleased. Evenings run always in english and french. But when Stephane talked about the government in Belgium and the problems with the Dutch I had no choice than just pretend that I know exactly what was he talking about and trying to piece together at least a few words I picked up.
Žádné komentáře:
Okomentovat